Oddílová dovolená v Orlických horách

Tímto zápisem bych hlavně moc ráda poděkovala posádce Draka a Metaforu, že mě s sebou vzali na dovolenou, kterou vyhráli na Plavbě 21. stoletím. Tenhle necelý týden pro mě totiž byl naprosto úžasným zážitkem, nabitým emocemi, debatami, vejšlapy, prostě samými skvělými prožitky. Asi nemá cenu popisovat tady cestu vlakem nebo každý okamžik těch šesti dnů, ostatně spoustu se toho můžete dozvědět z fotek. Takže kromě úplně základních údajů tu upozorním jen na pár těch nejúžasnějších zážitků. Monča našla chatu, která se jmenuje Pěkná chata a která nám zajišťovala přístřeší ve dnech od 17. do 22. dubna roku 2006 a která se nachází někde na kraji Orlických hor (aspoň podle mého názoru na kraji), asi 12 km od Rychnova nad Kněžnou. Dovči se nás zúčastnilo devět – sedm zástupců silného pohlaví (Hurvínek, Soptík, Mech, Delík, Pompo, Jája a Kryštof) a my dvě z řad toho něžného (Monča a já). Kluci si od začátku plánovali, jak si s sebou vezmou kola, a tak nás týden před odjezdem trochu zaskočila zpráva, že bychom si měli vzít spíš běžky. Nakonec jsme ale zvolili ta kola a sáhli jsme správně. Myslím, že se všichni cyklisti i skorocyklisti docela vyřádili a pro ty, komu odešly síly, zdraví nebo chuť trochu dříve, tu byl záchranný kruh v podobě Soptíkova auta, které jsme využívali i my pěší k dosažení těch vzdálenějších cílů. Cyklo nebo autovýlety jsme spravedlivě střídali s putováním po svých vlastních nohou a myslím, že toho také nebylo zrovna málo. (Já teď třeba sotva lezu, ale to snad do dvou dnů poleví – teprve včera jsme se vrátili. J) Asi jsme se všichni nakonec shodli na tom, že tento výlet nejenom zlepšil naši fyzickou kondici, ale poznali jsme se i z trochu jiné stránky a vyjasnili jsme si některé minulé spory. To beru jako ohromný přínos. A abyste si nemysleli, že jsme vždy jenom přišli z túry, najedli jsme se a odpadli do postelí, zmíním tu i některé další aktivity, kterým jsme se věnovali po večerech. Mezi ty patřil třeba piknik na naší piknikové louce nebo pilotování jedné hry, o které se časem všichni dozvíte něco blíž. Zabývali jsme se i společenskými hrami, petanguem, který některým z nás docela dost dobře šel, nebo často velmi ohnivými debatami, při kterých jsme ze sebe dostali ještě spoustu zbývající energie. Objevili jsme i spoustu nových krásných míst, jako třeba Zemskou bránu na hranicích s Polskem, bunkr, na kterém se moc dobře obědvalo, pár menhirů, na které si někdo z nás dokonce i vylezl, kapličky, prolejzačky, rozpadlé domy se světly,

Obrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokroniky

Zapisovatel: Není znám.
Autor článku: Masařka
Foto: